Aktuality
Béčko přivítá v sobotu rezervu Kopidlno 18/10/2024
Pozvánka na víkend 27/09/2024
Dnes naše Áčko čeká pohárové utkání v Bělohradě 25/09/2024
Béčko v neděli přivítá Ližany 20/09/2024
Áčko zajíždí na hřiště jednoho z aspirantů na postup 20/09/2024
Odložené utkání A-týmu proti Libčanům se odehraje ve středu 18.9. od 17:00 16/09/2024
Všechny utkání tohoto víkendu zrušena!!! 13/09/2024
⚽️ Jak šel čas v podzimní části roku 2023 v podání A-týmu, aneb předvánoční hodnocení 📊
Neplivejme na český fotbal, pravil trenér Koubek po fantastickém pohárovém podzimu českých klubů v Evropě…
A my v návaznosti pravíme – važme si hodně výsledků železnických fotbalistů v krajské I.A třídě. A jak nám ten fotbalový podzim roku 2023 proběhl, o tom je naše předvánoční povídání:
Na počátku všeho byl další ročník Lázeňského poháru v Luhačovicích. Domácí tým, účastník přeboru Zlínského KFS, prahl po vítězství a po celkové odvetě za náš finálový úspěch v minulém ročníku. A Železnice šla do turnaje bez bázně a hany, skupinu vyhrála se třemi výhrami a skóre 8:0. A přišla repríza finále roku 2022, ani tentokrát jsme od Luhačovic nedostali branku, ale tentokrát ani nedali. Po remíze 0:0 nakonec rozhodl penaltový rozstřel a tam byli domácí o tu jednu penaltu lepší. Ale nula obdržených branek signalizovala, že vzadu bude Sokol hodně vyvážený.
V sobotu 29.7. nás čekalo pohárové předkolo. V této druhé soutěži KFS jsme rozhodně chtěli být co nejdéle a tak jsme ve Staré Pace před 160 diváky nic neponechali náhodě. Vyhráli jsme 7:0, Honza Kypr dal hattrick, dvěma góly mu asistoval Roman Klouza, jedním Jan Šťastný a Dan Barták. A za týden nás mělo čekat první kolo 1. A třídy, loučili jsme se s dorostencem Jakubem Matouškem, který se vracel do juniorů FK Jablonec nad Nisou.
Jenže, jak pravil děda Komárek v legendární komedii „Na chalupě u lesa“, chčilo a chčilo. A očekávaná premiéra s loňským účastníkem krajského přeboru Vysokou nad Labem se nekonala, podmáčená hrací plocha s kalužemi byla proti. Následovalo licitování o náhradním termínu, zdůvodnění soupeře mělo v podtextu „nejsme úplně ready“ a tak nakonec spatřil světlo světa náhradní termín 13. září.
Takže 6. srpna se nehrálo a domácí premiéra byla odložena na neděli třináctého. Přijely nevyzpytatelné Kunčice, u Bystřianu nikdy nevíte, jak se jeho hráči vyspí. Bohatým berou, chudým dávají. Na naši lavičce trenérská dvojice Blažej – Matoušek, v hlavní roli tohoto duelu byl Michal Miler, po jeho gólech jsme vedli již 2:0, ale pak naše obrana poprvé v sezóně kapitulovala, kunčický Novák snížil z penalty. Do přestávky však Miler zkompletoval hattrick a Kypr do pauzy dal dokonce na 4:1. Po pauze se trefil ještě Honza Míka a výhra 5:1 byla světě. „Své hráče po loňské sezóně vůbec nepoznávám“, pravil smutně sportovní ředitel hostů Zdeněk Šulc.
Jet do Hradce Králové v sobotu ráno, nic moc. Rezerva divizní hradecké Slávie nás v poli přehrávala výbornou kombinací, dala krásný druhý gól a na její fotbal se opravdu dalo dívat. Protože se proti nám postavily i mezní situace zápasu, absentovali Miler, Haken, horší zranění během zápasu potkalo i Honzu Kypra, příliš sil na zvrat zápasu jsme neměli. U prohry 0:2 hledejme i pozitiva, poprvé byl na hřišti Marek Švec (příchod z Valdic) a Vítek Jerie, který si prozatím psal do věkové kolonky 15 let.
A středeční lahůdka, do Železnice přijel v 1. kole Poháru KFS exdivizní Dvůr Králové vedený trenérskou legendou Zbyňkem Dujsíkem. 170 diváků vidělo jediný gól z kopačky Míky, který proměnil pokutový kop již v první půli. „V pěkném prostředí a při pěkné návštěvě jsme podlehli dobře bránícímu soupeři“, pravil kouč Dvora a tím ocenil i práci naší defenzívy, která opět uhrála nulu vzadu. A byli jsme mezi šestnácti a v září nás čekala Dolní Kalná, která doma rozstřílela Vrchlabí 5:1.
O čtyři dny později (neděle 27. srpna) přijel do Železnice další výborný soupeř. Kostelec nad Orlicí hrál v minulém ročníku krajský přebor, jeho řady posílil i kanonýr Hrubý přicházející z Vysokého Mýta. Co náš tým umí a ví se to, jsou standardní situace. Dva rohy – dva góly v podání dua Míka – Haken. Po pauze hodně syrové bitvy (na naší straně nevídané tři ŽK) dal na 3:0 Roman Klouza, hosté korigují kapitánem Klapalem. To vydráždilo jednoho z našich juniorů Honzu Šťastného, který dvěma brankami v závěrečných 20 minutách poslal soupeře domů s další pětigólovou nadílkou.
Zářijový měsíc otevřelo prestižní utkání, které naši borci sehráli v Hlušicích proti béčku divizní Cidliny. Určité personální zoufalství s velkými dírami v kádru se částečně projevilo i na hrací ploše, základní sestavu bylo prakticky velmi obtížně nahradit, na lavičce byli pouze dorostenci Jerie a Řezníček, zranění Tomáš Bucek s Davidem Burgertem a Marek Švec. Domácí hráli dobře, vedli 2:0 a my jsme korigovali teprve v závěru z penalty. Porážka 1:2, šest bodů ze 4 utkání, to trochu říkalo, že trenérovy obavy z toho, že druhý ročník je jiný než ten první, a z žádného příchodu hráčů do pole, nejsou úplně liché. A divizní béčko doma, to je samozřejmě vždy samostatný příběh.
O týden později – 230 diváků, okresní rival z Miletína a v hlavní roli Radim. Honza Míka slavil narozeniny a oslavil je skvěle, po 0:0 v poločase za patnáct minut po pauze měnil stav na 2:0 a v 82. minutě mu asistoval střelecky i jeho spoluobčan Tomáš Odvárko. Výhra 3:0 nás opět dostala do kladných čísel, byla zasloužená a celkem suverénní, trochu jsme si i vyříkali, jak dále.
Letošní I.A třída je o něčem jiném než byl minulý soutěžní ročník. Středa 13. srpna nám v náhradním termínu přivedla do Železnice výborný tým FK Vysoká nad Labem, mužstvo, které opustilo krajský přebor tak trochu omylem. Velmi dobří fotbalisté v čele s kanonýrem Ujcem předváděli velmi pohledný fotbal a právě Milan Ujec v druhé části hry vše zužitkoval jedinou brankou zápasu. Závěrečný nápor našeho celku přinesl nejen řadu závěrů, ale i penaltu, kterou bohužel standardní exekutor Honza Míka poslal do zahrady za hřištěm. „Toto byl zápas, jehož výsledek mne jako jediný hodně a hodně mrzí, zvláště proto, že při něm jsme byli kompletní“, hodnotil skóre trenér Blažej. A byli jsme zase tam, kde před týdnem, šest zápasů, 50% možných bodů…
A opět do Hradce Králové a opět na hřiště rezervy. Jenže – béčko Třebše aktuálně vede tabulku a je ve velkém laufu. Těžká úloha pro naše borce, kteří by se v případě prohry dostali dokonce do záporné bilance. Třicet minut jsme těžko hledali recept na skvělé dostupování a způsob hry domácích, to už jsme od 24. minuty prohrávali 0:1. A pak přišlo nastavení, v jeho druhé minutě jsme použili dlouhý aut, Tomáš Odvárko hodil, Klouza vrátil a Miler hlavou poslal míč tam, kam jsme si všichni přáli. Jak velkou hodnotu měla tato remíza, to ukázal další průběh soutěže.
Neděle 24. září, na železnický trávník vybíhají borci FC Vrchlabí, podotýkáme, že Vrchlabí "A". I hráči, kteří užívají krásný areál Vejsplachy, opustili krajský přebor a i oni jasně deklarovali, že druhá nejvyšší krajská soutěž má již zcela jinou dimenzi. Náš soupeř, v jehož sestavě se objevil i bývalý mládežnický reprezentant Harvey Dylan Jakub, obdržel do tohoto zápasu pouhopouhých šest branek a do přestávky bylo hodně patrné díky stavu 0:0, proč. Tak proč nepoužít dlouhý aut? Použit byl a Klouza nás poslal na 1:0. Roman byl při chuti a proměnil penaltu na 2:0, v 70. minutě šla na hrací plochu trojice Haken, Beránek a Saal. To už jsme dominovali a Honza Míka rozjásal 160 diváků dvěma parádními obstřely a když dal gól i z lavičky vyběhnuvší gólman David Burgert, zrodila se skvělá výhra 5:0. A dosavadní domácí bilance, 4 zápasy, 4 výhry, skóre 18:2. Mohou si diváci přát něco jiného?
A další středa, poslední zářijové střetnutí. Čekalo nás utkání osmifinále Poháru KFS a nutno říci, že ani my ani náš hostitel Dolní Kalná jsme zrovna složení tohoto duelu nečekali. Výhra 3:0 proběhla celkem bez problémů, úvodní zářez zařídil Míka, další dva Kypr. Úkol splněn – Železnice historicky postupuje do jarního čtvrtfinále, kde nás bude čekat další špičkový tým z Jaroměře. Náročný týden, ale výhra daleko lépe pomáhá vstřebat únavu. „Běžte a tři dny se radujte“, čišela radost trenéra z tohoto vzkazu skvělým fanouškům železnického týmu. A zase čisté konto…
„Žertovný los nás poslal počtvrté na hřiště jedné z rezerv. Všechny v soutěži mají vysokou výkonnost a domácí prostředí ji jenom umocňuje“. Názor trenéra se projevil v první části hry, Trutnov hrál velmi dobře, v poli měl převahu, ale my jsme dokázali také pohrozit. Po zbytečném rohu jsme prohrávali 0:1, ale v druhém poločase jsme vsadili na vysloveně ofenzívní rozestavení a vyplatilo se. Opět po rohu, tentokrát našem, se trefil hlavou kapitán Adam Starý a ruce našich hráčů šly nahoru. Domácí v těchto fázích vůbec na branku Puše nevystřelili a tak i přes spokojenost s remízou hlodal v našich duších malý červíček. První říjnový bod naštěstí již nekončil penaltami (kdyby vloni nebyly, postupovali bychom) a naše bilance zněla 4-2-3, skóre 21:9, usadili jsme se v první polovině tabulky.
Netradičně v pátek 6. října jsme přivítali velmi dobrou Roudnici, kterou například předseda KFS označil před sezónou jako jednoho z velkých favoritů. Vyšli jsme vstříc soupeři, který chtěl vidět na vlastní oči pražskou Spartu na novém stadionu v Hradci Králové. A pozor – v utkání jsme získali pět žlutých karet, žádná z nich nebyla za povídání či jiné rádoby „nutné“ projevy fotbalistů. To svědčí o tom, jak zápas probíhal. Díky Honzovi Kyprovi jsme vedli od 5. minuty, vedení potvrdil Filip Burgert krátce po pauze. Výborné body, zahájili jsme velkou vítěznou sérii.
15. října jsme podnikli výlet do města kultury Broumova, byl to zájezd se vším všudy. Odjelo 10 hráčů základu, dvě lvíčata, dva gólmani a tři kluci z béčka. „Žádná Albánie“, pravil tým v kabině a držel se této taktiky jako Trpišovského svěřenci. V 73. minutě jsme vedli 6:0 (Kypr 2, Míka 2, Starý a samozřejmě Filip Burgert), čisté konto druhého z dvojčat Davida zkalila branka v 89. minutě. Jenže trochu nás mrazilo při zákroku domácího hráče na Štěpána Kracíka, který byl odvezen do náchodské nemocnice. Naštěstí jeho žebra byla pevnosti ocele a rekonvalescence proběhla velmi slušně.
A další prověrka téměř maturitní. Nový Hradec jsme ještě neporazili a upřímně řečeno, zatoužili jsme po skalpu týmu trenéra Ondřeje Koláře (ne, u hvězdárny netrénuje na vedlejšák slávistický gólman). Bitvu o 4. místo jsme zvládli, byť jsme již ve 2. minutě prohrávali. Michal Miler a Filip Burgert otočili stav, výborný Tomáš Matějka opět rovnal čísla. V 53. minutě opět Miler byl tam, kde být měl, a od této chvíle se odehrávala na hrací ploše nemilosrdná kardiovaskulární bitva, kterou za velkého jásotu fanoušků ukončil v 90. minutě muž klíčových okamžiků Roman Klouza (4:2). Fantazie – jdeme na 4. místo.
Těžký duel na umělé trávě, to byl zápas v Novém Městě nad Metují, zdejší borce vedl do zápasu někdejší mládežnický reprezentant a ligový fotbalista Jan Hable. Domácí usilovní, bojovní, organizovaní, vše rozhodla poslední pětiminutovka do přestávky, trefili se naši kanonýři Míka a Kypr a potom už jsme vše uhlídali. První větší díl sehrál i dorostenec Adam Řezníček. „Ošemetné utkání, nás nezdobí láska k umělce, o to je vše cennější“, tak zněl hlas z kabiny.
A nastal listopad, pršelo, jen se lilo. Snad jen kromě přestávkového času. Na těžkém terénu v Železnici stál proti nám soupeř (Stěžery), který budil respekt třeba i výhrou ve Vysoké. Vše načal opět Filip Burgert a do posledního hvizdu prvních 45 minut se dále trefili Jan Kypr a opět kapitán Adam Starý. A pak už jen tradiční střelci Honzové Míka a Kypr, hráli jsme v módu povolit, přitáhnout, byl to vyvážený produktivní a velmi efektivní fotbal. A začala nás zdobit první trojka tabulky.
A přišel závěr, na „Maracaná“ v Třebechovicích to byl 11. listopadu vývoj snů, než rozhodčí Vlachýnský poslal poprvé týmy do kabin, vedli jsme 5:0 (Starý, Klouza, Kypr, Miler, Haken). Z domácí branky odešel veterán Václav Cejnar, jeho nástupci jsme dali už jen dva góly a loučili se s výhrou 7:1. Tečku za skvělým podzimem dal neméně skvělou individuální akcí Dan Barták, který vložil do situace tolik nacvičovanou kličku podle vzoru Zidana. Krásné druhé místo, před námi pouze hradecká Slávie, za námi Vysoká i Kostelec a béčko Trutnova.
Jsme si vědomi, že nás čeká tuhé jaro, hrajeme osmkrát venku, Železnici už všichni berou trochu jinak než jako venkovský tým, který přišel z I.B třídy v r. 2022.
Máme druhý nejlepší ofenzívní profil, 47 branek v 15 utkáních, lépe je na tom pouze Vysoká nad Labem (49). Defenzíva – velmi dobrý až skvělý part, pouhých 13 gólů v 15 utkáních (v poháru ve třech duelech čisté konto), stabilita, vyváženost, hra stoperů a beků, brankáři. Ustálené rozestavení se třemi modifikacemi, vyprofilované posty hráčů, začleňování dorostenců (Jerie, Řezníček, Daniš, Rojík), kteří by mohli jít ve stopách svých předchůdců, kteří již nyní patří do základní sestavy.
Nejvíce minut Adam Starý a Tomáš Odvárko (15 utkání, 1 387 minut). Do všech 15 zápasů zasáhli dále Roman Klouza, Jakub Mestický, Jan Míka, Jan Šťastný. Pouhých 23 žlutých karet, žádná červená, jasný signál, že „kázeň musí být“. I to svědčí o mentální síle týmu a jeho řízení.